Efa, krása nesmírná

V pátek se stavila Sima se škopkama, jakože zapaříme u mě doma. Že potřebuje pučit prachy z ní vylezlo, až se na to pivně posilnila. Když sme na balkoně vykouřily všechny cíga, postěžovaly si na chlapy a na děcka a pomluvily kde koho, sedli sme si ke komplu. Pustily sme si koncík Against Me, což je momentálně můj nejnovější objev, prohlídly sme fotky a pak sme pustily Second Life a vyžívaly se ve večerní diskotéce. Sima od toho nechtěla odejít.
Druhej den se u Simy konal večírek. Přijela Efa. Efa Brutál Bestyál. Kdo nezažil, nepochopí. Neskutečně hrubá mařka, co se směje pěkně od plic, a že ty plíce ale má sakra velký... celá je mega objemná, ale nijak se s tím nesere, spíš naopak. Oblíkla si Simí tričko s nápisem Sharks a vyřvávala, že jí ten nápis dělá brutální kozy, a ať si šáhnu, a přimáčkla si mě k sobě na prsa, a zatímco sem jenom vyděšeně zírala, protože sem byla ještě střízlivá, ošahala mi ty moje a konstatovala, že já mám podprdu zvedačku, zatímco ona má podprdu zmenšovačku, protože kdyby měla ještě k tomu zvedačku, přes kozy bysme jí neviděly do obličeje. Na Efí přítomnost sem se musela napít vína, pak už to bylo dobrý. Bylo to něco jako Eda v daleko brutálnější koncentraci. Když sme šly kouřit na balkon, vykládala, jaký má její borec koule, a jelikož jí bylo taky slyšet na plný koule, historku o koulích jejího starýho slyšel celej barák, a když se tomu následně brutálně zasmála, vyvracelo to smrky v nedalekým parčíku. Potom se chichotala tak, že ani mluvit nemohla, jenom před nama šermovala cigárem a bezmocně chrčela. Šou nebralo konce. Smíchem sme přepadávaly balkonový zábradlí. Když se vrátil Simí chlap z pařby, radši zalezl a dělal že tam není. Do toho všeho přišel Peťa. Efa byla ve svým živlu. Pustila Gány a u kuchyňské linky rozvlnila svoje tuky. Předvedla kreaci s židlí. Kreaci s hrncema. Kreaci s párátkama. A zase výbuch brutálního smíchu, který vysklil plastový okna. Drapla mě za ruku, a napolo chrochtající smíchem mi vyprávěla, jak její kamarádka je odborník přes svíčky. "Ty vole, týý vole, vona ti doporučí, jakou svíčku si máš pořídit když trpíš na studený nohy, jéééé chró, a nebo, vole, nebo vole svíčku proti hádání, volééé jachááá." Efa je prostě Efa. Jakýkoliv jiný přívlastky, přezdívky a popisy sou zbytečný. Jenom mimochodem mě napadl text: "Umí zabít prase pěstí do hlavy, nadělá príma tláču, jelita a ovary..." a Efa do toho vesele pokračovala: "Já miluju řízky, ty vole, co se hihňáš, já tak děsně miluju řízky, že se můžu posrat z toho, jak je miluju. A nikdo, nikdo nemá nárok. Já když si smažím řízky, musí být absolutní klid, to je porno vole, ty vole, ti řikám, porno. Zavřu se v kuchyni a teď koukám, jak se to smaží, a jak to voní. A teď příde starej, a von mně normálně kouká přes rameno. Chápeš to? Normálně tlemí. No co se hihňáš? To je přece děsný. Jak by chtěl taky, ty vole."
Normálně sem z ní umřela. Něco neskutečnýho. Domů sem šla ve tři, Peťa mě šel doprovodit, jelikož se bojím jak vorvaň kříže. Každopádně víc takových večírků.
Protože Sima nakoupila krabicový vína, druhej den mě bolela hlava jak sviň. Myslím, že ve třiceti už bysme měly mít trochu úroveň a na krabčáky se vysrat. Ale vysvětlujte to někomu, kdo si každej měsíc pučuje prachy.
Anička byla na mikulášské besídce, a překvapila. Byla s mamkou v přírodovědné stanici, což bylo na konec fajn. Trochu sem se bála, protože dělá hysterie například u pavouků na záchodě, ale nakonec si i hladila hada, kterýho měla kolem krku a já sem se nestačila divit. Je skvělá.