Dancing Queen

V pátek byla naplánovaná akce u Simy doma. Sima říkala, že to bude v klidu, jakože jenom popijem a trochu předoslavíme ty její narozky. Že to v klidu nebude mi došlo, když sem se dozvěděla, že příde Efa s jejím přítelem.
Koupila sem víno a jakousi hnusnou japonskou směs, což měly být nějaký křupky, ale vůbec bych si nedovolila to tak nazvat, protože něco tak strašnýho můžou prodávat snad jenom ve zverimexu. V devět večer sme seděli u Simy v kuchyni, chlastali a jedli chlebíčky. Seznámila sem se s Efím boyem Ríšou, který nepil, prý aby nás měl pod kontrolou. Všichni byli zase jak urvaní z řetězu, nejvíc pochopitelně Efa. Rýpala se v japonské směsi, vyhazovala od tama medovo-kořeněný křížky a frflala: "Ježiši ty seš sráč, cos to koupila? Panebože, tos nemohla koupit normální ořechy? Ty seš woe orion naše hvězda, ty sračko." Smály sme se jak vorvani, Sima mi furt nalívala hnusný kyselý víno, a že bylo tak kyselé přesto sem se opil. Sima rozhodla, že pustí céda. "Teď vám pustím výběr... jak se to Janino řekne anglicky?"
"Best of"
"Teď vám pustím výběr Best Of volové."
Nahodila Billy Talent ("co se divíš, každýho nakazíš, seš jak mor"), Gány a Foo Fighters.
Efa obracela oči, ta by si nejrači pustila Morandi. Ríša se zdržel hlasování. My sme se Simou vedly vědecký debaty, jak už je dobrým zvykem.
Sima: "To má koule tyjo, Janino, dělej bubeníka."
Popadla sem teda smotaný dřevěný ubrousky a třískala sem do stolu do rytmu Foo Fighters.
Sima: "Dělám Dejva, takže zpívám. Ty jo, to je borec."
Já: "No to je. Bubeník je ale hezčí."
Sima: "No no je kusanec. Kdybys ho Efo viděla, no ty jo."
Já: "Bacha, ten je můj, ty máš Dejva."
Sima: "Jo jasně, ten je taky dobrej. Ale dobře to teď rozjeli co?"
Já: "Jak teď?"
Sima: "No jako kapela, sou dobří."
Já. "Ale oni nehrajou odteď."
Sima: "No tak dva roky. Ale sou dobří."
Já: "Nehrajou dva roky. Dyť mám nahraný Everlong ještě někde na videokazetě, to musí být už tak deset let."
Sima: "Si děláš prdel."
Já: "Ty jo, a co by Dejv celých těch deset let asi tak dělal?"
Sima: "Byl by doma?"
Ríša jenom kroutil hlavou, jakože "kolik vám je holky let...". Efa se mohutně napila vína a bouchla mě do zad. "No jo, ty víš všechno nejlíp, ty seš hvězda, woe. Kde máš svoje hvězdný naušnice? Tam máš jakýsi trapný cosi.... ty pytle hoven, co to je?"
"Čtyřlístky." Objasnila sem. Že sem si je vzala jako talisman proto, abych přežila Efu ve zdraví, o tom už sem se nezmínila.
"Ježiši, čtyřlístky. Ty seš hvězda. No ale teda nejseš hvězda jako já, ti říkám. Já chodím ze školky v návlekách. Normálně si v nich odejdu, jdu dom přes celou dědinu, vole megere megere kris kros, chachááá, ještě se stavím do vobchodu, dobrý den, tady mě máte, jsem paní Návleková, a doma zjistím, pičo, že je mám na nohách, tak je druhej den vrátím do školky a vodejdu s jinýma, chachááá chró".
Rozhodli sme se, že pudem na diskotéku. Teda já sem se nerozhodla. Oni se rozhodli. Snažila sem se tomu mohutně zabránit, ale nešlo mi to. Byla sem donucená zavolat taxíka. Řekli, že tágo bude u baráku za pět minut. Luplo mi z toho za krkem, protože Efa si zrovna malovala oči, což dycky trvá hodinu, navíc Ríša si vzpomněl,že si musí vyčistit zuby. Zapomněla sem dodat, že je metroš, z čehož Sima měla šílenou srandu. Takže sme ještě dostali přednášku o výhodách zubní pasty Colgate Total White Now a pak, zatímco už sme všichni byli obutí a oblečení a já nervní jak tuleň, si pígloval zuby a nevypadalo to, že by chtěl přestat. Sima mě vyhodila, ať zdržím taxíka, a tak sem teda šla ven. Už tam stál. Naskočila sem a zoufale sem řidičovi vysvětlila, že nahoře mám ještě tři kamarády, kteří si ale ještě nutně musí vyčistit zuby, fuck, a tak musíme ještě čekat a ať někam zajede.
"Tak vy máte takle čistotný kamarády?" Vyzvídal taxikář.
"No oni to nejsou kamarádi, to sou dvě kamarádky a jeden kluk, ale zrovna si vzpomněl, že si musí nutně vyčistit zuby, tak tady budeme prostě čekat." Řekla sem nasraně.
"Aha, tak to musí, když jedete na diskotéku, aby pro vás byl čistý a voňavý." Uchichtával se taxíkář.
"No to může, ale jak dlouho tady budem čekat, že jo.."
"Tak to má dobře zařízený, když má tři holky, tak musí o sebe dbát, že jo?" Udeřil taxikář.
Já: "Ne, tak to není, to není náš borec, to je jedné jenom... týpek." Celkem sem z toho byla znechucená, co si o mě ten člověk myslí. Nevím, koho teda vozí, ale toto... no sodoma gomora. Pěkně mně dal.
Pak ti tři konečně dorazili a odvezl nás na disku.
Na diskotéce je jediná dobrá věc, striptýzová tyč. Atrakce numero uno. Hned sem ji obsadila. Pak mě teda na chvilku vyštípala Sima, když si zkoušela šplh. Narozdíl ode mě jí šplhání šlo, já už se ani nepřitáhnu. Ale nebránilo mi to v tom, tančit a kroutit se, a dělat tyčový kreace. Efa byla jinej formát, ta se ještě začla svlíkat.
Přežila sem tak několik hodin a několik děsných diskotékových hitů. Zpátky sme si zase vzali taxíka, tentokrát sme zase museli čekat na Ríšu až si doumývá ruce.
Druhej den sem byla úplně vyřízená. Namožený ruky, nohy, otlučený kolena, žebra, lokty a modrák za krkem. Na tyč už nikdy víc. Ještě teď se z toho dostávám.
Sem zase jednou přecenila svoje síly. Striptérka ze mě prostě nebude, musím se s tím smířit.