Takoví normální ožralci

V sobotu mi volala Sima, že je u ní Efa a "ještě jeden kamarád", z čehož sem pochopila že je to Efin kolouch, a že dou do hospody a mám přijít. Neochotně sem vstala od komplu, u kterýho sem zase ochotně popíjela pivo, a vydala sem se vyzvednout na zastávku Lucku, která se taky přijela účastnit všeobecného veselí v lesbím baru. Seděly sme teda s Luckou u piva, a čekaly, než dorazí zbytek posádky.
"Myslíš, že ten "kamarád" je ten Efin boreček?" Zeptala se mě Lucka.
"Já myslím, že jo." Přikývla se. "Bojím se, že se budu smát, až přijdou."
"Nedovedu si představit někoho, komu je šestnáct." Kroutila hlavou.
"My se Simou když někam jdeme, odhadujeme mlaďochy, kolik jim tak může být, abysme si dovedly představit, s kým Efa spí. Ale představit si to furt neumím." Přiznala sem.
"On se to člověk snaží furt nějak pochopit, abysme si o ní nemysleli že je zvrhlá.... je to kamarádka, že jo..." Nadhodila opatrně Lucka.
"No, ale stejně si to nakonec myslíme." Shrnula sem to.
Efa, Sima a boreček vtrhli do baru asi za půl hodiny. Efí nabíječ vypadal... no, na šestnáct. Měl vykulený oči a velký uši. Čekala sem, že mě třeba vyvede z míry svou uvědomělostí nebo inteligenční vyspělostí, abych pochopila, proč s ním ta Efa je, ale nic takovýho se nestalo. Koneckonců, Efa nám ani nic takovýho netvrdila. Akorát prohlásila, že "dobře šuká". Což si ani rači nechcu představovat. Lucka se Simou o něm později řekly, že má pěkný oči, já si ale myslím, že je vykulenej proto, že má nemocnou štítnou žlázu.
Takže když se Efa vřítila do baru, dala mi herdu do zad a zařvala: "Ty vole, zdar, je tady žena z ráje vyhoštěna, pičo woe."
"Z pekla vymrštěna." Opravila sem ji.
"Ježiš, ty seš dobrá. Ty seš dobrá, woe." Zahulákala a sedla si vedle mě. Zase. Já to většinou odnesu. Už sem viděla, jak se na mě bude v záchvatech smíchu skládat, jak se po mně bude válet, jak budu dostávat prdy do zad pěstí a jak budu vyhýbat mrštné ruce se zapáleným cigárem. A měla sem pravdu.
Sima na mě zaútočila hned zezačátku: "Jako jak to, že mně neodpovídáš na esemesky?"
"Jaký esemesky?" Snažila sem se dělat blbou.
"Ti dycky pošlu mesu, že se stavím, nebo ať deš na pivo a ty nic. Stavovala sem se za tebou, dvakrát. Vůbec neotvíráš. Neříkej mně, že chodíš ven, to ti nevěřím. Neser mě."
"Sem spala." Hájila sem se. "Když spím, tak neotvírám. Nečtu esemesky, nezvedám telefon."
"Tak tam snad tu mesu máš,ne? Můžeš mi odpovědět potom." Vztekala se.
"Proč jako? Když mi napíšeš, jestli se můžeš stavit, a já si to přečtu za tři hodiny, tak už mi přijde zbytečný na něco takovýho odpovídat."
"Stejně furt sedíš u komplu u té... hry. Ani nechodíš na pivo. Víš, že seš na tom závislá?"
"Dej mně pokoj, teď jsem tady, ne?" Šťouchla sem do ní.
Nabíječ obrátil oči v sloup. "Jéééžiš, tady je nuda...." Zahuhlal.
"No, zato u vás, v těch vašich Měcholupech, vole, tam je zábava..." Utřela ho Sima.
"Náhodou, tam je Rotunda." Snažil se chabě hájit.
"A dál?" Chtěla vědět Sima.
"Dál nic, ale to stačí." Trhl ramenem.
"Aha, tak jestli se dokážeš bavit jenom na jedné diskotéce, tak problém asi bude jinde." Vpadla sem do toho.
"Tady v Brně nic není." Mávl rukou.
"Jak nic není? Byls vůbec někde jinde než tady? Byls vůbec ve středu města? Byl jsi někdy v nějakým klubu?" Útočila Sima.
"To nemusím, je tady nuda." Opakoval jak zaseknutý gramec.
"Ty seš pytel hoven, vole, se můžeš trochu bavit, ne?" Houkla na něho Efa a na konci se brutálně zasmála, až to málem poškrábalo céda v jukeboxu.
Nabíječ se protáhl a zívl. Děs.
U vedlejšího stolu seděli místní štamgasti, kteří si nás hned všimli a přisedli. Byl tam Laďa, kterej se mnou minule zpíval karaoke, za což se stydím doteď, Michal, kterej neúprosně jede po Simě, a Zdeněk, kterej pouští bezva pecky do jukeboxu a má úplně stejnej hudební vkus jako já. Ale nelíbí se mi. Zato se ale líbí Lucce.
Po pár pivech nám vznikla zajímavá atmoška. Třískali sme rukama do stolů a řvali na nějaký vály v jukeboxu, většina šla pak tancovat, já teda né, a dokonce sem byla tak ukázněná, že sem ani nešla zpívat. Ani sem se k tomu nedostala, když přede mnou ležel na stole mikrák. To už je co říct. Ale bavila sem se dobře, i když sem seděla. Efa prováděla lap-dance, ojížděla židli a Laďa dělal striptýz, což byla ta nechutnější část večera. Nabíječ se evidentně nudil, a to tak moc, až šel Simě vyvenčit čokla. Hovno zábava s těma mladýma. Zato my, zasloužilý matky, sme se chovaly jak banda zdivočelých kovbojek. Ječely sme na striptýzový kluky a Sima do sebe klopila jednoho panáka za druhým, nemluvě o tom, že Efa v sobě měla deset piv.
Laďa na mě chtěl udělat dojem a pochlubil se, že umí udělat dvacet kliků. Podívala sem se na jeho zdechlou figuru a zašklebila sem se. "No to určitě."
"Chceš to vidět? Jako já tady ty kliky udělám kvůli tobě, jako. Chceš to vidět?"
"Ne." Zakroutila sem očima.
"Hele, ukážu ti to. Chceš to vidět?" Nedal se odbýt. Už se zvedal, když ho Efa strhla zpátky na židli.
"Ty vole, motherfucker, zůstaň tady sedět, vůbec nezvedej tu prdel, řekla, že tě vidět nechce, tak tě vidět nechce, takže se na to vyser."
"Ale já bych jí ukázal, jak umím ty kliky."
"Megere megere kris kros, pičo." Vyvalila na něho Efa výhružně oči. "Tady budeš cvičit, pak se zpotíš, budeš tady smrdět a já vedle tebe sedět nebudu, když budeš smrdět, takže ti říkám, se na to vyser."
Laďa: "Jako... já nesmrdím. Já nesmrdím, jako. Myslíš, že smrdím?"
Efa: "Sem neřekla že smrdíš, ale že kdybys cvičil, tak by ses zpotil a pak bys smrděl."
Laďa: "Ale to je od tebe teda hnusný, tohle říct. Já nesmrdím. Každý den se koupu, ve stejnou dobu. Já nesmrdím, jako. Hele, smrdím?" Zeptal se všech u stolu. Nastalo uchichtávání a jakýsi huhlání.
Efa: "No jasně že smrdíš a už dej pokoj."
Laďa: "Tak to ne, tohle jsi neměla říkat, tos přehnala. Já nesmrdím jako. Jako byl sem v kriminále, to jo jako, ale todle mně nikdo říkat nebude. V kriminále se naučíš se umývat, to jo. Jako ale tohle jsi přehnala. Chtěl sem tancovat, teď nebudu. Zkazilas mi náladu. Hele, mám tetování z kriminálu. Tohle mám z kriminálu, a tohle mi udělal tady Michal když sem se ožral a usnul." Ukazoval na jakýsi modrý fleky na sobě.
Sima: "To tam máš nakreslený propiskou."
Laďa: "Ty hele nesmrdím jako ti říkám."
Zdeněk: "Kdo tam pustil ty Gány?"
Já: "Já."
Zdeněk: "To je trochu mimo, Since I Dont Have You je nejhorší vál."
Já: "Není. Je dobrej."
Zdeněk: "Hraje tam Gary Oldman v tom klipu."
Laďa: "Myslíte si že smrdím?"
Michal: "Efko, můžu tě plácnout přes prdel?"
Efa: "Jasně, kocóre. Moje prdel vydrží všecko."
Sima: "Ta vodka s mlíkem je daleko lepší než samotná."
Já: "Seš prase."
Laďa: "V krimu se člověk naučí věcí..."
Michal: "Naučil ses hovno, každej tě akorát zmaže."
Laďa: "Nevíš o čem mluvíš, nevíš vůbec nic."
Já: "To ti poradil kdo, tu vodku s mlíkem?"
Sima: "Zdeněk."
Zdeněk: "No, to se tak normálně pije. Dej si taky."
Já: "Ne, díky."
Efa: "Megere megere, vy sráči, dneska tady bude bordel, že ste to ještě nezažili."
Nabíječ: "Je tady nuda, pudem na ňákou diskotéku."
Michal: "Drž hubu, ušoune."
Lucka: "Ježiš, venku už zase sněží."
Já: "Do prdele už se sněhem. Krutovláda zimy trvá už příliš dlouho."
Michal: "Měli bysme odjet do teplých krajů."
Já: "Tak odjeď, co ti brání?"
Michal: "Nemám prachy."
Já: "To sou kecy. Všechno tady prochlastáš."
Nabíječ: "Nepudem někam na diskotéku?"
Efa: "Ty seš sračka, dej si pivo a mlč."
Laďa: "Hele jako ale já nesmrdím, kupuju si parfémy, mám tři."
Sima: "No to určitě. Si pleteš parfém s deodorantem, ne?"
Efa: "Kdoví s čím si to plete, ani na ty derodoranty bych moc nesázela."
Laďa: "Hele, tak to není fér. To není fér tohle."

Takle si večer plynul, v bezduchým kecání, mlácení do stolu a trdlování. Docela dobrý. Ale už se mi zase nikam dlouho nechce.