pondělí 17. srpna 2009

Víveg je kus vola

Nevím co sem od Vívega čekala, dyť přece vím, jakej je to přizdisráč. Ale soutěž je prostě výzva, ať je jaká chce. Ve vívegovské soutěži šlo o to, že se měla napsat kapitola k první kapitole, kterou napsal sám Velký Vont. Takže sem teda psala. Bez šance na výhru, pochopitelně, ale nedovolila bych si to nějak vzdat už předem. Příspěvků bylo 800. Nečekala sem, že můj hárdkór někdo pochopí, nebo vocení. Čekala sem, že vyhraje ňáká trapnost. Ale co je moc, je příliš.
Vyhrál ňákej borec, co nápadně připomíná Vívega, jak teda zjevem, tak projevem. Mohla bych psát a psát o tom, jak trapný kopie Vívega a Pawlowské svět nepotřebuje, ale to bych vypadala jako hňup, protože když už si Víveg takovou soutěž zorganizuje, tak dá šanci příspěvku stejnýho ražení, protože vívegovský styl se Vívegovi zamlouvá nejlíp. Pochopitelně. Potud jako dobrý. Autor co vyhrál, nevím jak se menuje. Ale v údajích o autorovi je napsáno, že TAKÉ nemá rád V.Klause. To považuju už za úplnej trapas. To mi absolutně hnulo žlučí. Míša Vívegůj si zorganizoval soutěž, aby mohl demonstrovat svoje malopérácký politický žgryndy, o kterých si myslí, že někoho zajímají.
Nejhorší na tom všem je, že ani původní povídku, od vítěznýho autora, nenechal celou, a vsunul tam úryvky z děl dalších pěti autorů. Eště že sem nebyla žádnej z těch šesti chudáků, to by mě pekelně nasralo. Takže ve finále to není dílo, který by něco vypovídalo, je to sežvýkaná slátanina z povídek od šesti lidí, kterou dal dohromady ... Víveg.
Jak trapný. Čekala sem teda, že vítězný dílo se nechá v originálu, ale to néé. Kurva, to je umění teda. Myslím, že Víveg je jeden z lidí, kteří tady zbytečně vydýchávají kyslík. Pan Prznitel. Chudáci všichni snaživci, takle je vysrat.

Hrůza je, že mi odpadl koncík Talentů ve Vídni. Zjistila sem, že když si nechám poslat vstupenku, zalepím ještě jednou tolik za poštovný. No nic. Praha musí stačit. Pláču. Ale do Prahy se těším brutálně.
Lauře se vůbec nechce na fesťák. Už se cuká. Ale já sem zajistila boží nocleh na ubytovně pro Ukrajinský dělníky. Noc nás tak vyjde na 150. Ještě lepší než sme doufaly.
Na bradě se mi udělal jebák tak brutální, že nejenom že svítí jak signálka, on dokonce i bliká. Jahůdka řekl, že vypadám jak kdyby mě kousla zombí. Taky se díval na Grindhouse.
V práci se nám sekl systém. Takže sem nic nedělala. Chodila sem kouřit a točila se na židli. Boží den.
Haribo na balkoně stále visí, beze změn.
Lítají nad nama ufoni. A pravda je někde venku.

9 komentářů:

  1. Hele, rafinovaně jsi to okecala, ale stejně bych si ráda tu Tvou povídku přečetla :-)))

    OdpovědětVymazat
  2. jo, to jsem si vsimla hned, ty podoby ve vsem... Asi si Viveg rovnou chce vychovavat ucednika...?

    OdpovědětVymazat
  3. nominku: máš to mít. Neboj, hned v dalším dějství to sem šupnu :)

    OdpovědětVymazat
  4. Vívega jsem nikdy nežrala, ale bohužel ho čte spoustu lidí, kteří si pak připadají sečtělí a vzdělaní.

    a s tím poštovným mě neděs, hodlám si objednávat lístek do Vídně na Placebo.

    OdpovědětVymazat
  5. Mám toho autora ráda jak voštinu v prdeli a basta!

    OdpovědětVymazat
  6. Jasny, Viveg ti nesaha ani po kolena.

    OdpovědětVymazat
  7. víveg je kdo?

    OdpovědětVymazat
  8. už vim - pomocný scénárista z \"výchova dívek v čechách\"
    no - budiž.

    OdpovědětVymazat
  9. To mileráda slyšim/čtu... taky jsem byla nahlodaná, jestli něco napsat nebo ne... nakonec naštěstí vyhrála poměrně racionální úvaha, že by to byla zbytečná ztráta času... nicméně klobouk dolů, že ses pokusila... řekla bych, že to ani všechno nečetli... není možný učíst takový kvantum...

    OdpovědětVymazat