Skrytá hrozba v emhádé

O emhádé se toho napsalo hodně škaredýho. Oprávněně. Pominu teď zatuchlý bezďáky, smradlavý tlusťochy, a důchodce, kteří stále ještě používají Pitralony a Živé Květy ve snaze přerazit pach balzamovacích látek, který je drží pohromadě. Pominu taky letní katastrofy, jako zpocená těla, orosená čela, výhružně vyčuhující prdelní půlky, který lezou z bokovek každé mindě, která si sedne. Jako největší letní katastrofu hodnotím bušmenky, což jsou ženy (nebo tak něco), který klíďo bez varování zvednou oteklou paži ve snaze chytit se madla, a zpodpaží vybafne takový bujný porost, že na to konsternovaně zírám a přemýšlím, jestli se těma křoviskama prohánějí miniaturní hroši, buvoli a antilopy.

Tak tady ty chuťovky nechám stranou. Obecně se soudí, že největší hrozbou v dopravních prostředcích, sou úchyláci. No tak úchylák se na mě ještě žádnej netisknul, proto je považuju za strašáka, kterýho si vymysleli dopraváci ve snaze minimalizovat natřískanost dopravních prostředků. Je to stejná chiméra jako ten týpek u školy, co dává dětem bombóny s drogama. Tady totiž číhá daleko rozšířenější skrytá hrozba – Dotýkavka Dravá. Dotýkavka se zaručeně vyskytne vedle vás na sedadle, když máte nejmenší náladu na podobný výstřelky. Vycítí to. Mají na to speciálně vyvinutý senzory. Čekají na zastávkách, jenom tak tam jakože postávají a tváří se neškodně. Ale jakmile zachytí, že vás sere celej svět, hbitě naskočí do dopravního prostředku ve snaze dát vám poslední ránu z milosti. Pokud vedle vás zrovna není místo, vyčkávají. V momentě, kdy se vedle vás uvolní místo, nastupuje psycho killer na scénu. Dotýkavka je nezbytně vyzbrojená kabelkou a velkým množstvím tašek. Nejoblíbenější zbraň je napěchovaná taška Jysk, která je tak velká, že je snad čtyřrozměrná. Dotýkavka zasedne místo vedle vás a pustí se do díla. Nejdřív samozřejmě pod sebe nastele kabele, aby vám znemožnila útěk. Je jedno, jestli je Dotýkavka malá, velká, tlustá, tenká. Rozprostře se a je jí všude plno. Vrtí se na sedadle, šoupe sem a tam prdelí, rozepíná kabát, sundává šátek, čepici... říkáte si, no tak snad nebude tak zle, usadí se a dá pokoj. Ale né, nedá. Když už prošoupala prdelí celou svou půlku sedačky tam a zpátky a desetkrát kolem dokola, jak když se čokl vozí po trávě, aby se zbavil roupů, začne si nárokovat vaši půlku sedátka. To už je docela k vzteku, protože to začíná narušovat osobní prostor, který si hlídáte tak úzkostlivě, jako by to byl poklad samotnýho Cortéze a doteď ste si mysleli, že na svůj osobní prostor máte právo, nárok, a vliv. A hlavně že to máte pod kontrolou. Dotýkavka tak svou prdelí naruší vaše životní jistoty. Ovšem to je jenom taková předehra. Přitvrdí a namáčkne se na vás rukou. Ste maximálně vyděšení. Co to... jakto... tiskne se na mě cizí prdel a cizí ruka. Začnete vyvíjet slabý vzdor a nespokojeně se vrtíte. Dotýkavka se spokojeně zatetelí, jakože neustoupí. Héééj, nechceš si na mě ještě položit hlavu? Nasraně se posunete k oknu. Namáčknete se na to sklo, šoupnete utlačovaný zadek, tisknete se k oknu jak vyděšený králík, který je v terárku s kobrou, a považujete to za jasně projevený nesouhlas. Jenomže impérium vrací úder. Dotýkavka tasí zbraň mocnýho kalibru. Na řadu přichází kabelka. Nejdřív se v ní začíná jakože vklidu přehrabovat. Pak ale hrabošení přeroste v jakousi zuřivost, která nabírá obrátky. Dotýkavka do vás vráží do vás vráží loktama, žduchá, a pokud má prodlouženou ruku deštníkem Kauflandovým za třicet káčé, dá vám ještě pár dobře mířených ran na solar. Preventivně se dycky zatváří udiveně, jako abyste ji nemohli nařknout z nějakých podlých činů. Obranářský instinkt vám velí dat si pěsti před obličej, a zařvat bojovně „Tak poď!“ ještě předtím než protivníka pošlete mocným knokautem k zemi. Na druhé straně je tady jakýsi slušný chování, nebo co, co vás nutí to neudělat, protože byste mohli vypadat jako blázni, a to nikdo nechce, ste přece slušný občan, ne? Takže nejenom že dostanete pár teček, ale ještě se musíte zamýšlet, jestli budete na Temné nebo Světlé straně. V případě že si představíte Dotýkavku válející se v kaluži krve s vyvrácenou čelistí a přeraženým nosem, se slabší jedinci můžou vyděsit, že se v nich probudilo nějaké doteď ukrývané psychotické Já. Takže, Dotýkavka nejenom že útočí fyzicky. Nabourá i vaši mysl a vypěstuje ve vás pocit viny.

Útěk je jediný schopný řešení, pokud se vám podaří dostat se přes kabelovou barikádu. Případně pak kdo chodí pěšky, má za tři.