Eště furt su nasraná

Pořád sem z těch dvou jelen. Sice sem pošuk, to je pravda, ale nechápu, co jim na tom najednou tak strašně vadí. Myslím, že jim hráblo, a tak tentokrát sem v tom nevinně. Prostě se zbláznili. Ještě nedávno byl jejich životní cíl dělat bordel po klubech a hospodách a hlavně nic nebrat vážně, a teďka todlenc. Potřebujou se uvrtat doma, mít klid, a hlavně ty jistoty, a vydělávat na domek, případně koupit si auto, a co já vím, co ještě. Za deset let se proberou, zjistí, že čtyřicet let byli mrtví, a co teď s tím? Ách jo, pořád mně to leží v hlavě. V prioritách mýho života je zábava na jednom z předních míst, protože se nejvíc bojím toho, že promarním čas. Nechcu v důchoďáku vzpomínat na to, jak sem celej život byla vzorná manželka a matka, jak sem všem vyvařovala božský omáčky, že se všichni olizovali až za ušima, a to byl veškerý smysl mýho bytí na planetě Zemi. Tfuj.
Vmetli mně do xichtu, že se chovám jako děcko, ale sami mluvili jak kdyby jim bylo padesát. Tak co se kurva stalo?

Nic, popojedem. Hugo šel včera do hospody, tak sem měla večer / noc sama pro sebe a do dvou v noci sem seděla u komplu, což bylo boží. Šla sem se navečeřet k telce, a zrovna tam dávali Eurosong. Takovou trapárnu sem fakt dlouho neviděla, bylo to snad stejně trapný jako dokument o Lucii Bílé. Sem byla naprosto v šoku, když sem viděla zpívat Ráže. Myslím, že u toho zpívání spal. Vypadal, jako by měl každou chvíli dostat infarkt, fakt sem o něho měla strach. Bylo to naprosto strašný. Ukázka umírání v přímým přenosu. Myslím, že to hoši měli zabalit když se Ráž vysekal na motorce. Od té doby to opravdu stojí hodně za hovno. Názorná ukázka toho, jak to dopadne když někdo nedokáže zavčasu odejít.
To stejný se stalo Kabátům. Bože, chlapci, už radši nic neskládejte, nikam se necpěte, nevydávejte desky. Pokud rock přejde z výbušné energie a rozervanosti do stařeckýho popíkaření, tak ste zůstali viset ve vzduchoprázdnu.
Tolik k televizním hrůzám. Naštěstí sem se pak vrátila ke komplu.

Prošla sem inzeráty, jestli někdo nehledá flétnistu do kapely (mě!), ale nenašla sem zase nic, protože flétnistu nikdo nehledá, a nikdy zřejmě hledat nebude. Aspoň né žádná skupina, kde bych chtěla hrát. Mohla bych hrát v country kapelách, ale to fakt není můj šálek kafe. Jednou už sem hrála. V hardcorové kapele, ale byla sem odejita, když sem rozbila flétní zesák, kerej nebyl pochopitelně můj. Pche, kvůli takové blbosti. Stejně nikdo z nich neuměl pořádně hrát. Tak. Viděla sem taky inzerát, že hledají flétnistku která by hrála jakože k břišním tancům pro těhotný. Už se tam vidím. Prskala bych smíchem do flétny, až by spodem tekly žgryndy. Jednou sem to viděla na videu. Ty těhotný ženský s megabřichama se nacpou do těch šátkovitých ohozů, břicha si přepásají zvonivýma lovama, natřásají se a máchají u toho rukama s blaženým úsměvem na tváři. Připomíná to tanec ztripovaných hrochů. Narazila sem taky na inzerát, kde pozounista hledá punkovou kapelu, kerá by ho chtěla, a píše: "Sice hraju celkem hovno, ale bordel dělat umim." S pozounem? Jakože skáče s trubkou po reprákách, nebo jak jako? Nebo ve finále skočí s pozounem do bubnů?
Takže tolik k mé flétnařské kariéře. Flétna je blbej nástroj. Fakt blbej. Každej si myslí, že se s tím můžou hrát jenom menuety. Což taky většina lidí dělá. Navíc má blbej zvuk, vůbec se mně nelíbí. Nejlepší nástroj je klavír. Ten má hezkej zvuk. A bubny.

Rozhodla sem se přepsat to svoje psaní, protože už toho mám půlku sešitu, tak než to anža roztrhá, abych to někde měla. Jenomže se mně do toho tak nechce! Se v tom svým psaní nevyznám. Plno škrtanců, debilních obrázků a texty písniček mezi řádkama (podle toho, co sem u toho zrovna poslouchala). No zkrátka - prase aby se v tom vyznalo, nejrači bych to přenechala ňáké písařce.No, ta by na to asi tlemila jak kanibal na pomeranč. Chjo. Nemám já to vůbec lehký.

Včera mi Anja zničila knížku z knihovny. Když si představím, jak na to bude reagovat ta velice milá paní knihovnice, mám průjem už teď. Asi zvolím metodu eminemovskýho útoku. "Podívejte se, v jakým stavu půjčujete knížky, jsem si doma všimla, že to má natržený obal, a teď to ještě budete chtít hodit na mě, ale to vás teda upozorňuju, že já nic platit nebudu, to jako v žádným případě !" Tak, a teď jim řekni něco, co sem o sobě neřekl.

Asi uvařím polívku. Mám tady hlívu, mňamíííí ! Hlívu bych cpala do všeho, je strašně boží. Nejlepší je osmažená, ale dávám ji do polívek, pod maso, do rizot... je lepší než žampjóny. Udělám teda cuckovou polívku s brokolicó a s hlívó. Bohudíky za recept na cuckovou polívku, přežívám na ní posledního čtvrt roku. To je z mojeho kuchařskýho okýnka vše.

Pustila sem si rádio Edge, že jako budu poslouchat hudbu, ale už půl hodiny tam volá ňákej kořeň, dělá, že je blbá blondýna a spíkři se jenom smějou, až nemůžou mluvit, a je slyšet dycky jenom "fuck, fuck..." nebo "fuck go to hell" nebo "stoooop, stop it!". Zajímavá kratochvíle. Hudba se nekoná, mluvení vlastně taky ne.
No, konečně hrajou. White Stripes, to je taky dost dobrý.

Chtěla sem jít dneska do kina, ale nedávají nic pořádnýho. Snad jenom Pokoj 1408, ale z toho bych se možná taky posrala, jestli to bude horor. Navíc to dávají o půl desátý večer, a to už se mi nikam chtít nebude.