Ta lenost!

Tak. Aničku sem dala spat, a snad už to dneska bude všechno v klidu. Není mně vůbec dobře, furt je mně strašná zima, asi na mě něco leze.

Anča je taky nemocná, má furt rýmu a kašel, a hlavně je nesnesitelně protivná. Dneska vážně na zabití. Najedla se Indulony, napatlala si ju do vlasů, do uší a do očí. Počmárala se fixkou a rozmatlala si po tričku špenát. Hugo se se mnou opět nebaví. Chcou mě zabít.

Ještě že mám obutý ty tenisky. Sice sem v nich nespala, ale hned jak sem se vzbudila a vzpomněla sem si, že je mám, věděla sem, že ten den bude úžasnej. Což nebyl, ale aspoň chvilku sem si to mohla myslet, než sem vstala. Světlá stránka dneška byla, že sem nemusela jít nakoupit. Zítra bych si měla jít vyřídit řidičák a na pojišťovnu, ale fakt su ňáká nemocná, tak to nechám na pak. Ještě musím obvolat doktory, aby mi poslali moje nezbytný prášky. Což mi připomnělo, že sem si zapomněla vzít antikonti, doufám že z toho nebude "následek". Protože to bych se šla dobrovolně oddělat. A ještě bych musela řešit, který z mých nesčetných milenců by jako byl otec

V pitným režimu pokračuju, dneska sem vypila litr a půl vody. Furt taky lítám na hajzl. Doufám, že to přejde. Protože jinak bych sebou musela nosit ňáký mobilní vécko. A nebo bych se vrátila ke svýmu nepití, což by bylo určitě jednodušší. Ale zatím - nevzdávám se. Moment, du na hajzl...

Sem zpátky a před sebou mám další půllitr vody. Tohle jestli vypiju, propláchnu se na rok dopředu. Dva litry, pááááni!

Bohudíky je po vánocích a dalších takových nesmyslech. Chtěla sem napsat, že sme to všechno přežili ve zdraví, ovšem to by do toho nesměl spadat Silvestr. Laura mi furt vypisuje zážitky ze silvára, co sem dělala a nedělala... dycky mi přijde mejl zajímavého znění a se zajímavou informací. No, hlavně že ostatní se bavili. A ještě dlouho budou.

Taky sem si řekla, že bych měla něco užitečnýho udělat, tak se možná dám do přepisování povídek a pokračování Blbých rán, protože to mám chytrácky napsaný v sešitě. Protože se mně to líp tak píše. No jo, ale kdo to má pak přepisovat... to je na nic, když je člověk tak línej, až je skoro mrtvej.

Včera sem si chtěla koupit ňákej časák, ale zjistila sem, že vůbec nemám chuť číst o takových kravinách, a že u nás není časopis, kterej by mě zajímal. Bulvár si nekoupím určitě, tam bych se akorát tak dočetla kolik kilo váží Nicholson a Alice Bendová by mi zřejmě poradila, jak se starat o dítě. Též bych se dozvěděla jak má Kája Gottů vyzdobenou předzahrádku. Bez takových informací se teda obejdu, děkuju pěkně.

Časopisy pro maminky, no tak s tím už vůbec... tam se všechno točí kolem prdů, blinkánků, levandulových olejíčků, kojení, kojení a kojení a dramatických popisů porodů. Myslím, že moje mozková kapacita pojme trošku víc, snad se nepřeceňuju.

Ovšem časáky pro ženy. To je nářez sám o sobě. Protože ať se podívám do jakýhokoliv, tak je tam vaření, tipy jak uklidit domácnost, což je obzvláště přínosné (třeba když vám dojde okena, můžete umýt okna octem - ohó, to se máme!), dále tam jistě budou užitečné recepty (jako jak udělat skopová žebírka na rozmarýnu a jak zpracovat přebytečná granátová jablka - kdybyste si jich náhodou koupili příliš) určitě tam taky budou dojemné příběhy ze života (jak jakási nebohá žena kdysi ztratila svou studentskou lásku a když se po letech potkali, nechápali jak bez sebe celý život mohli být, načež se pochopitelně vezmou a sou šťastní až do smrti). Dále se jistě dozvím, jak naaranžovat květiny v bytě (tuhle zimu je v módě fialová - to jako určuje kdo??) a jak vycházet s partnerem, abysme se zbytečně nehádali (dozvím se, že manželství je kompromis a ústupky se musí občas dělat!). Taky by tam mohla být rada, jak udělat dítěti zdravou svačinu do školy a jak zapůsobit na zaměstnavatele při pracovním pohovoru. Když bude časopis ostřejšího ražení, možná se dozvím, co mám dělat v posteli, abych se pro manžela stala "femme fatale" a aby se zmítal v jednom orgasmu za druhým.

A to je všechno? Kdo to čte? Čte to vůbec někdo? Asi jo, když se to tiskne.

Dyť časopis pro ženy by sakra neměl být jenom o uklízení a vaření. To potom ukazuje, kam společnost takovou ženu řadí, to je jasný. Jenomže kdo za to může? Ty redaktorky, co tam sedí, a vymýšlejí takový blbý články? Nebo vymýšlejí články, protože to ty hloupý ženský chtějí číst? Nerozčilovala bych se, pokud by takový imbecilní časák měl titul "časopis pro hospodyňky". To ať si pak kupuje taková cílová skupina, která se na to cítí, to nikomu neberu. Ale pokud to má titulek "časopis pro ženy" a já se jako žena cítím, tak mě to uráží tou svou jednoduchostí.

Časáky pro chlapy mají daleko větší záběr. Nemyslím tím ty jejich porna Ale normální časáky. Tam přece taky nemají rady, jak spravit plot a jak opravit kapající kohoutek. Mají tam nahý baby, auta, nejnovější modely telefonů, co je novýho v hudbě, v kultuře, mají tam vtipy a přehled, co se kde děje na internetu, případně co se událo ve světě, plus nějakou reportáž.

Tak proč se mám dívat v ženských časákách na naaranžovaný kytky? Kde sou ti vymazlení chlapi, sakra?