Nebo co

Dneska ráno sem si udělala takový kafe, až mě málem odrovnalo. Neměnná konstatna. Každý ráno je mně z blbě z kofí. Ovšem neska to byl fakt masakr. Je možný předávkovat se kofeinem?

Anička rozlila nočník po celé předsíni, musela sem vytírat. Hned tagle po ránu, jedno voko ještě spící, a už sem lozila po zemi. Pak má být člověk šťastnej.

Podívaly sme se na Kouzelnou školku, kterou sme viděly už včera, no ale neva. Ovladač neovládá, telka nejede, dývko nejede. Anža vyrvala z pračky horní dekl, kterej tam naštěstí šel nasadit zpátky, jinak by asi taky přišla o dekl. Rozbila v pokoji zrcadlo, vysypala všechny zaarchivovaný hračky ze skříně, v koupelně spadla ze stoličky. Napatlala si do hlavy kompot z liči.
Prokoukla sem její úmysly. Snaží se o to, aby další sourozenec už nebyl. Což se jí daří, protože když si představím mět na krku dva takový sígry, tak mně tečou nervy ušima. Doufám, že ji vezmou do školky, nebo zcvoknu. Existují internátní školky?

Už několik dní mě zase chytá hraní na flétnu. Hlavně když Anja obědvá, a já nemám co dělat, jenom dozoruju, aby to jídlo nebylo všude, tak si pustím rádio, hraju s rádiem, a nebo když je v rádiu mega sračka, pouštím Talenty, hraju Talenty. Ovšem to sem nečekala, jak mě doběhnou, protože sou pro mě jaksi nehratelní. Některý vály naprosto, na to flétna nestačí, jelikož by člověk musel lítat do jiných tónin jako kokot - a ve finále to stejně vyzní blbě, některý vály sou hratelný po dlouho dlouhým nácviku. Zjistila sem, že ať hraju Try Honesty jak chcu, tak sem furt jaksi mimo. Myslela sem, že mám rozladěnou flétnu, tak sem si vzala jinou, ale bylo to to stejný. Je tam strašná spousta půltónů. A jestli je to možný, tak asi i čtvrttónů. Možná sou podladění. Nevím ale jestli je možný podladit kytaru a basu stejným způsobem, a dycky stejně. To je divný. Asi mám hudební hluch. Proč mně to dělají? Cry agony, cry agony.
Hrála sem ještě TataBojs, ale to sem přehrála napoprvé, tam není co vymejšlet, a podruhé už se mně to hrát nechtělo, protože už mě to nebavilo. To stejný Foo Fighters. Rasmus též.
Ale že nezahraju "The Ex" to sem si teda nemyslela, tady sem vybouchla dočista do čista.
To sem ale psat nechtěla. Sem chtěla napsat, že když to takhle bude pokračovat, a budu hrát dycky když bude obědvat, chytne z toho Pavlovův reflex. Pak pudou se školou na koncík a jak zazní flétna, Anži začnou týct žgryndy. To bude kulturní zážitek.

Došly mně cigára a bojím se, že budu muset jít nakoupit. Jája mně napsala tři mejly, na který sem jí ale neodpověděla. Protože su furt eště nasraná. Pak došel další mejl: "Tak kurva baví se tady se mnou někdo, nebo co?" Napsala sem jí: "Nebo co." Komunikace na úrovni, ale mně se teď fakt nechce nic řešit. Nebaví mě pitvání mezilidských vzahů, to je o hovně. Buď na někoho mám náladu nebo ne, a když ne, dotyčný si za to může sám.
Jak by řekl Eda: "Napadlo tě někdy, že můžeš mít taky svoje chyby?"
Ne. Já žádný nemám.

Scandalous Travelers ještě nedošli. Bóže, že jim to cestování ale trvá ! No, eště tři týdny si tak můžu počkat. A ve finále mně to roztříská Česká pošta.